Nemůžete ho odklidit?

Ráno na Kačerově, jako vždycky davy lidí a nejezdící eskalátory, zkrátka  takový ,,kačerovský,, folklór. Cestující se snaží stůj co stůj dostat co nejdříve z metra,  jde to dost těžko vzhledem  k jediným schodům, které jsou k dispozici. Pán přede mnou jde opravdu hlemýždím tempem, když se najednou zastaví úplně a padá k zemi...  

„Infarkt jak vyšitej“

 „Néé, mrtvička, to je jasný“

Kolemjdoucí začínají tipovat jednotlivé diagnózy, zatímco pánovi na zemi se protáčí panenky - možná i z toho co slyší, nicméně za chvíli se jeho tělo začíná zmítat v křečích. Vím, že bych měla poskytnout pomoc, ale na druhou stranu mám strach, aby dotyčný mojí pomoc vůbec přežil ... Kluk, který šel pár kroků za mnou se
k pánovi sklání a zjišťuje zda dýchá, naštěstí to vypadá na typický ,,epilepťák,,.

Podařilo se nám sundat mu ze zad baťoh, takže už aspoň leží na rovné zemi. Když se od jednoho 
z přítomných dozvídám, že je dobrovolný hasič, nezůstávám pozadu a chlubím se svým kurzem záchranáře

(pravda je, že průkaz laického záchranáře mám  už několik let propadlý a jediné za co mě instruktor při závěrečných zkouškách pochválil bylo ošetření popálenin...)

Pán naštěstí dýchá, ale ani po 5 minutách se  pořád nějak neprobírá, a tak se my ,,odborníci,, shodujeme
- musíme holt zavolat kolegy profesionály!

Během čekání na sanitku nám několik lidí nabízí pomoc i rady - kromě klasických nabídek pomoci dostáváme
i několik hodně vydařených - „Vemte si můj pásek a svažte mu ty ruce ať s nima tak nehází!“

Musím říct, že je ale potěšující jedna věc - ne všichni jsou lhostejní a dokonce i dva puberťáci se skejtem
v ruce a rovným kšiltem chtějí být užiteční.

Těsně před příjezdem ,,rychlé,, nás míjí postarší dáma v elegantním kostýmku a kloboučku.

Ujde pár kroků a vrací se zpět, chystám se jí zrovna říct, že pomoc je již na cestě, když paní  zakroutí hlavou, podívá se na nás a řekne:  „To ho nemůžete někam odklidit,  vidíte, že tady vysloveně překáží!“ 

Někdy si cestou do práce na tuhle příhodu vzpomenu a tajně doufám, že jednoho dne bude nad eskalátory ležet právě tahle dáma a já jí s radostí půjdu někam odklidit :)