Na prášky

24. 11. 2021 10:07:18
Věděla jsem, že je něco špatně, jen jsem si to dlouho odmítala přiznat. Já jsem přece silná, já se přece nesložím! Teprve, když můj svět zčernal a jen občas do něj dopadl paprsek slunce, začala mi v hlavě blikat červená kontrolka.

Už nějakou dobu jsem docházela na terapie, takže když jsem si jednoho dne dovolila se úplně rozložit, byla to obrovská úleva. Konečně jsem nemusela předstírat, jak jsem OK, když uvnitř mě zuřila sněhová bouře. Tekly mi slzy a já vyprávěla o všech těch nočních můrách, probdělých nocích, myšlenkách na smrt. Hřbitov mi tehdy připadal jako fajn lokalita a zařadit se mezi tamější osazenstvo mi nepřišlo jako špatný nápad.

Jsem vážně vděčná svému terapeutovi, který mě nenápadně nasměroval na odbornou pomoc, když viděl, že do lodi začíná téct a čeká ji stejný osud jako Titanic.

Jít poprvé v životě k psychiatrovi bylo pro mě asi stejné, jako navštívit gynekologa, kvůli podezření na kapavku. Stud, strach i pocit selhání. Představila jsem si, jak budu vyplňovat všechny ty testy osobnosti, interpretovat inkoustové skvrny, zatímco nějaký podivný „týpek v křesle“ si bude spokojeně všechno zapisovat. Pak se omluví, odejde, zavře dveře, chvíli bude telefonovat a za chvíli se zjeví zřízenci z Bohnic!

Asi jsem ve svém neštěstí měla štěstí, jelikož doktor sebou necukal, byl to profík, kterému nechyběla empatie a hlavně velká dávka lidskosti. Když jsem si na závěr vyslechla, že mám depresi jak z učebnice, vlastně se mi ulevilo! Šílená únava, paměť jak řešeto, nekončící smutek, nulové soustředění, takže i čtení emailu se podobalo luštění hieroglyfů v právě objevené egyptské hrobce, temné myšlenky, to všechno najednou mělo vysvětlení.

A tak jsem poprvé v životě vyfasovala antidepresiva. Když jsem dorazila do lékárny, ukázala e-recept, trochu jsem se styděla. Na otázku, zda jsem léky už někdy užívala, jsem hlasitě odpověděla:
„Ne!“ Aby jako bylo jasno.

Přiznám se bez mučení, večer jsem místo koukání na film, zírala do příbalového letáku, abych věděla, co mě čeká. Asi jsem to zdědila po babičce, která byla schopná mít zvětšenou i prostatu, poté, co si toto přečetla v častých nežádoucích účincích u léků na srdce.

Na noc jsem si lupla prášek a čekala na smrt. Jaké bylo moje překvapení, když se nedělo vůbec nic!
Druhý den jsem pouze pociťovala větší ospalost, ale to postupně odeznělo. Ale co hlavně, já jsem spala! Po třech týdnech probdělých nocí, to byl naprostý zázrak!

Život s depresivní poruchou je jako jízda v autě, které na první pohled vypadá přijatelně, ale jeho motor pravidelně stávkuje, díly jsou opotřebované a v servisu je víc než doma.

Pokud již delší dobu propadáte zoufalství a bezmoci (a to nejen při pohledu na vyúčtování energií), cítíte vinu i za to, že meterologům zase nevyšla předpověď počasí, máte černé myšlenky, takže místo nakupování dárků přes eshop, projíždíte nabídky rakví (protože dřevo se vám přece nezkazí), vyhledejte prosím odborníka!

Například zde: https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/

Dle WHO trpí depresivní poruchou kolem 350 milionů lidí na celém světě, z toho skoro 100 milionů má rezistentní poruchu, kdy léky nefungují vůbec, nebo málo.

Neléčená deprese bývá hlubší, delší a je zde mnohem větší riziko k opakování, nemluvě o riziku sebevražd.

Co zrovna moc nepomáhá, jsou takové ty dobře míněné věty:

„Jiní jsou na tom ještě hůř a neutápí se ve smutku!“
- člověk v depresi je frustrovaný sám ze sebe, takže vyprávění o tom, jak ostatní to dávají levou zadní, akorát prohlubuje pocity vlastní neschopnosti a viny

„Musíš všechno brát pozitivně!“
- když ležíte v nemocnici poté, co vám žralok ukousnul obě nohy, je dost těžké myslet na to, že sice nebudete už nikdy normálně chodit, ale navzdory tomu, jste si báječně zasurfovali!

„Jediné co potřebuješ je jóga a chlap!“
- nevím, zda je nutné dodržet i tohle pořadí, každopádně si troufám říct, že jediný chlap, který touží po holce s depresí, je psychiatr...

S jógou souhlasím, je pravda, že meditace a hlavně mindfulness mohou rozhodně pomoci, obojí se snažím do svého života implementovat.

Deprese je takový nevhodný dárek, který ovšem nemáte kde reklamovat, ani ho nemůžete vyměnit.
Jediné co zbývá, je naučit se s ním žít, eliminovat největší stresory a hlavně pracovat na sobě.
Je to ale neskutečná fuška - aspoň pro mě!

PS:
„Před tím, než si diagnostikujete depresi a nízké sebevědomí, ujistěte se prosím, že nejste obklopení blbci! “

Autor: Iveta Böhmova | středa 24.11.2021 10:07 | karma článku: 26.03 | přečteno: 1695x

Další články blogera

Iveta Böhmova

PS: dnes neumírej!

Ve světě každých 40 vteřin spáchá někdo sebevraždu, celkem je to skoro 800 tisíc ročně. V Česku jsou to až 4 sebevraždy denně. Je to málo nebo moc?

23.4.2023 v 18:24 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 388 | Diskuse

Iveta Böhmova

Na hranici pekla

Neberu drogy, doma se mi neválí prázdné flašky od vína, nerozhazuju peníze za blbosti ani nestřídám partnery jako ponožky, zato vím, jaké to je nenávidět sama sebe, nevědět, kdo jsem, kam jdu, co vlastně doopravdy chci.

21.4.2023 v 10:57 | Karma článku: 19.64 | Přečteno: 805 | Diskuse

Iveta Böhmova

Děti úplňku

V ČR podle odhadů žije až 200 tisíc autistů, přičemž počet dětí s touto diagnózou bohužel stále roste. Není to dětská nemoc ze které vaše dítě vyroste...

17.4.2023 v 21:16 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 453 | Diskuse

Iveta Böhmova

Duše na dovolené

Když se řekne blázinec, valná většina lidí si představí zamřížovaná okna a postavy jak z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem. Pobyt na psychiatrii má jistý pejorativní nádech a je to něco, čím se člověk zrovna rád nechlubí.

14.4.2023 v 15:42 | Karma článku: 11.25 | Přečteno: 308 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

I duše mohou plakat

Někdy potkáte někoho, bez koho už nedokážete žít..., a tak, když vás osud rozdělí a pak následně zase spojí, neváháte ani chviličku... Pro Marušku...

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 |

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 247 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 1497 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 474 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1031

negativní optimista

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...